Z pod Antarktidy: záhadné rádiové impulsy, které porušují fyziku
Vědci provozující projekt Antarctic Impulsive Transient Antenna (ANITA) zachytili několik rádiových signálů, které podle všech pravidel neměly být možné.
Tyto impulsy vycházely ze dna antarktického ledu — pod úhlem okolo 30 ° pod horizontem — což znamená, že signál musel projít tisíce metrů horniny, přestože zatím žádná známá částice nebo jev nedokáže takový průchod. 
Vědci otevřeně říkají: „Nemáme zatím vysvětlení.“
Tajemné impulzy z nitra Antarktidy
Vědecké přístroje letící více než 29 kilometrů nad Antarktidou zachytily dva nevysvětlitelné rádiové impulzy přicházející zezdola – z pod ledové pokrývky. A právě tyto signály se zdají odporovat základním zákonům částicové fyziky.
Vědci určili, že impulzy přicházely z úhlu asi 30 stupňů pod povrchem Antarktidy, což by podle fyzikálních zákonů nemělo být možné. Výpočty totiž naznačují, že by signály musely projít tisíci kilometrů hornin, aby se dostaly na povrch – jenže podle teorie by měly být po cestě zcela pohlceny.
Tým výzkumníků nyní zkoumá, co mohlo tyto zvláštní impulzy způsobit. Některé hypotézy už vyloučili pomocí observatoře Pierre Auger v Argentině a výsledky zveřejnili 27. března v časopise Physical Review Letters.
„Je to fascinující problém, protože dosud nemáme žádné vysvětlení, co tyto anomálie vlastně jsou,“ uvedla ve zprávě fyzička částic Stephanie Wissel, spoluautorka studie.
Vyloučena neutrina
Tajemné impulzy byly poprvé detekovány v rámci projektu ANITA (Antarctic Impulsive Transient Antenna). Ten tvoří 24 rádiových antén připevněných k balonu NASA, který létá nad jižním pólem, kde je minimální rušení signálu.
Projekt měl původně zachycovat data o neutrinech – subatomárních částicích bez elektrického náboje a s téměř nulovou hmotností, které se velmi obtížně zkoumají. Díky své „neviditelnosti“ si vysloužily přezdívku částice duchové.
Jenže podle Wissel tyto záhadné impulzy s největší pravděpodobností neutrina nereprezentují. Existující modely totiž předpovídají, že rádiové signály způsobené neutriny by musely přicházet z jiných úhlů než z těch 30 stupňů pod povrchem.
Nová studie tak přináší další důkaz, že neutrina v tom prsty nejspíš nemají.
Vědci pomocí složitých matematických simulací navíc vyloučili i jiné možné zdroje – šum, běžné interakce částic ani známé jevy tyto impulzy vysvětlit nedokážou. Zkoumali i data z dalších experimentů, ale nenašli nic podobného.
Protože jev nelze vysvětlit standardním modelem částicové fyziky, mohly by tyto impulzy být klíčem k novému fyzikálnímu poznání.
„Je potřeba další výzkum,“ řekl spoluautor studie Benjamin Flaggs z University of Delaware. „Někteří teoretici už navrhují, že by mohlo jít o interakce částic mimo standardní model,“ dodal.
Hledání příčiny
Pokud za signály nestojí neutrina – co tedy ano?
Jedna z teorií naznačuje, že by mohlo jít o projevy temné hmoty – tajemné substance, která tvoří asi 27 % vesmíru, ale zatím o ní víme jen velmi málo.
Wissel se přiklání spíš k domněnce, že impulzy mohou souviset s dosud neznámým chováním rádiových vln v ledu či horninách – i když zatím pro to neexistuje žádný důkaz.
„Je to zkrátka jedna z těch přetrvávajících záhad,“ říká.
Pomoci by mohl nový projekt Payload for Ultrahigh Energy Observations – přístroj zavěšený na balonu s mnohem vyšší citlivostí, který by měl zachytit další podobné anomálie a tím poskytnout víc dat. „Čím víc dat získáme, tím přesnější budou naše závěry,“ vysvětluje Flaggs. Přístroj má odstartovat z Antarktidy letos v prosinci.
„Je to vzrušující,“ dodává Flaggs. „Pořád jsme ještě neobjevili všechno – a právě takovéto hádanky posouvají vědu dál.“
🧊 Zdroje: Physical Review Letters (27. 3. 2025), LiveScience.com (18. 6. 2025), Pierre Auger Observatory, NASA ANITA Project