Mrakodrap Sandspire One v Dubaji neroste z betonu, ale z pouštního písku a mořské vody. Každé patro tisknou roboti – stavba se rozvíjí jako živý organismus.
Vědci pomocí neuronové sítě objevili „skrytý jazyk“ v lidské DNA.
Model AI dokázal přečíst pravidla, podle nichž se geny zapínají a vypínají — podobně jako gramatika určuje význam vět.
To, co jsme dříve považovali za genetický chaos, má strukturu, syntax a možná i „slovní zásobu života“.
Houba „Ophiocordyceps mammalis“ dokáže infikovat savce a řídit jejich chování podobně jako u hmyzu.
Hlodavci po nákaze ztrácí strach a vyhledávají slunce, aby houba mohla uvolnit své spory. Vědci tak poprvé pozorovali „zombie efekt“ u teplokrevného živočicha.
Vědci vytvořili časový krystal, který funguje při pokojové teplotě.
Zatímco dříve bylo nutné extrémní chlazení, teď se podařilo tento zvláštní stav hmoty pozorovat v tekutých krystalech — tedy v materiálu běžném třeba v displejích. Struktura se samovolně mění v čase, aniž by ztratila stabilitu. Je to první důkaz, že „časové krystaly“ nemusí být jen kvantový experiment, ale i běžně viditelný jev.
Vědci provozující projekt Antarctic Impulsive Transient Antenna (ANITA) zachytili několik rádiových signálů, které podle všech pravidel neměly být možné.
Tyto impulsy vycházely ze dna antarktického ledu — pod úhlem okolo 30 ° pod horizontem — což znamená, že signál musel projít tisíce metrů horniny, přestože zatím žádná známá částice nebo jev nedokáže takový průchod. 
Vědci otevřeně říkají: „Nemáme zatím vysvětlení.“