Letní zvěř II: Jedna noc nestačí

▶ Film v galerii — volba kvality LQ · MQ · HQ (1080p)

Druhá část: na jednu noc to tady nefunguje.

Člověk by čekal, že přijede na jednu noc, rozhlédne se, zatančí si a ráno pojede domů. Jenže tahle party funguje jinak. Nakazí tě zvláštní společnou náladou — směsí vzájemnosti, radosti a pocitu, že sem vlastně patříš, i když jsi to ještě včera netušil.

Pomáhá tomu, že Letní zvěř není pořád stejná. Hlavně přes den se areálem valí happeningy: divadlo, mexická svatba, mexické zápasy a další výjevy, které člověka zastihnou mezi dvěma cestami úplně nečekaně. A stejně pestrá je hudba. Psytrance v několika podobách se střídá s velmi dobrým technem, různými odstíny house, progressivem i tribalem. Na psytrancových akcích taková šíře nebývá samozřejmá.

Postupně zjišťuješ, že se tu vytvořila velká rodina lidí, kteří si tenhle svět dokázali najít. A jak ho jednou zažiješ, jsi v tom až po krk. Čím déle zůstáváš, tím víc se do něj zaplétáš — a tím menší je šance, že opravdu odjedeš, jak sis naplánoval.

Jediné skutečné dilema je, kam se vydat. Na lesní Dark stage? Na náměstí před kostelem ze Sedmi statečných, kde stojí Positive stage? Do chilloutu na pláži? Do baru Titty Twister, mexického upířího strip baru vystřiženého z Tarantina? Nebo si dát něco pořádného v Cantině?

Stejně tam nejspíš nedojdeš. Cestou někoho potkáš, posadíš se, něco ochutnáš, obejmeš dalšího kamaráda — a po deseti minutách stojíš na nové křižovatce osudu. Bydlí se tu v kdečem: v obytňácích, stanech, autech a přívěsech. A skoro všude tě někdo zve, ať si přisedneš a něco si dáš.

Proto jedna noc nestačí. Letní zvěř není místo, které projdeš podle programu. Je to síť cest, scén a lidí, do níž se necháš chytit dobrovolně — a pak už jen zjišťuješ, jak hluboko v ní vlastně jsi.

Fotogalerie

První díl: páteční noc od Positive stage k Nika 77 na Dark stage →

Líbil se vám článek?

Diskutujte a povídejte, co nechápete :)

Bez registrace a bez e-mailu — stačí jméno nebo přezdívka. Komentář se zobrazí hned.